Chorvatsko je oblíbenou destinací již nejen českých turistů, ale v poslední době také Američanů. Čím to bude? Přece bohatou historií, krásnou přírodou, příjemnými domorodci a pro celebrity především naprostým soukromím. Není problém, pronajmout si útulný domeček na pláži, který vás za týden vyjde na pár kaček. Pozvat tak na tuto dovolenou lze nejen rodinu, ale také přátele. Pojďme si popovídat o Záhřebu, který se nachází v Záhřebské župě, která spravuje sedmnáct městských částí (gradske četvrti). Rozloha této oblasti je 641 kilometrů čtverečních, počet obyvatel čítá okolo 800 tisíc osob.
Fotbalové kluby, arcibiskupství i parlament – kolébka dění
Župa je katolického vyznání a vznikla v roce 1094. Zároveň však jde o hlavní město Chorvatska, které se nachází na úpatí pohoří Medvednica. Toto město je sídlem vlády, parlamentu i arcibiskupství. Jako vyspělé území vlastní několik vysokých škol a propojenost mezi městy zajišťuje železnice a dálnice. Nezapomeňme na sportovní zásluhy – sídlí zde fotbalové kluby, jako je GNK Dinamo Zagreb, NK Lokomotiva Zagreb a NK Záhřeb nebo hokejový klub KHL Medveščak. V Záhřebu se rovněž nachází historické památky, mezi které patří například náhrobky z prvního století.
Historické údaje
První písemná zmínka o Záhřebu je z roku 1094. Tehdy založil maďarský král Ladislav v Kaptolu biskupství, prvním biskupem pak byl dokonce Čech, který se jmenoval Duch. Poté vznikla osada Gradec (dnešní Horní město), kde se za mongolské invaze (1242) usídlil král Béla IV.
Od roku 1526 Chorvatsko spravovali Habsburkové. V roce 1607 v Záhřebu založili jezuité kolej (dnešní Záhřebskou univerzitu) město sloužilo jako sídlo chorvatského bána, což je něco jako pravá ruka krále.
Kaptol se stal církevní osadou, Gradec zase politickou, přičemž obé byly vybaveny opevněním, a dokonce v historii stály i proti sobě. V Dolním městě na jihu se zase uchytil obchodní a řemeslný život. Až v roce 1850 se osady spojily v jeden celek. V sedmnáctém a osmnáctém století však byl tento celek nejedou postižen požárem, a dokonce i morem.
Nezbytná byla infrastruktura. V roce 1860 tak začala vznikat železnice a do Záhřebu začali pronikat Maďaři, kteří se zde usidlovali. Dvacet let nato však zemi postihlo velké zemětřesení, které značně poškodilo katedrálu, která vyžadovala složité úpravy.
Doba dvacátého století
Ve dvacátém století se v tomto chorvatském městě konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Rozhodlo se o vzniku jednoho státu, a sice Království SHS. V dobách socialistických se Záhřeb zase stal hlavním městem Chorvatska. Vzniklo sídliště Novi Zagreb a obyvatelé si začali historicky zakládat na Univerziádě (1987), během které do města přijelo 6423 sportovců ze 122 zemí světa.
Významné turistické cíle
Záhřeb se stal znovu hlavním městem Chorvatska v roce 1991. Nyní má okolo 800 tisíc obyvatel a tvoří jej historické jádro – Horní město a Kaptol, a dále mladší město – Dolní město. Právě Horní město (Gradec) disponuje historickými památkami a celkově je značně zachovalé. Stává se proto terčem turistů i mileneckých párů.
Středověký Kaptol zase disponuje gotickou katedrálou, nejživější je však Dolní Město, nejvýznamnější zase to Horní. Zde sídlí vláda i parlament země a za návštěvu stojí rozhodně gotický kostel Sv. Marka s erby na střeše.
Gradec a Kaptol spojují Kamenita vrata (Kamenná brána), které pocházejí až ze třináctého století. Je zde také poutní svatyně s obrazem Panny Marie. Vše odolalo v roce 1731 požáru. Horní a Dolní město pak spojuje lanová dráha s výškou třiceti metrů a délkou šestašedesáti metrů. Cesta z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.
Turistické cíle:
- Věž Lotrščak (13.stol.) s městským muzee
- Kamenná brána (13.stol.)
- Bánský dvůr – barokní patrový komplex ze sedmnáctého století, a zároveň sídlo chorvatské vlády
- Chorvatský parlament
- Gotický kostel Svatého Marka (13.stol.)
- Jezuitský kostel Svaté Kateřiny
- Městské muzeum – bývalý klášter klarisek s mohutnou hradební věží
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Štěpána – v roce 1400 dostavěna pražskými řemeslníky, má 105 centimetrů vysoké věže
- Arcibiskupský palác se třemi křídly kolem katedrály
- Náměstí bána Jelačiće
- Srbská ortodoxní katedrála (19.stol)
- Chorvatské národní divadlo (1895)
- Zelená podkova – komplex parků, na které navazuje Botanická zahrada
Nezbytné info k dopravě
Městem prochází dva ze tří panevropských koridorů. Záhřebem vede pět dálnic, dvě táhnou až do Slovinska. Nezapomeňme také na městskou veřejnou dopravu – nechybí zde tramvajové a autobusové linky, železniční spoje, taxi a podobně. První elektrická tramvaj vyjela ze Záhřebu 18.8. 1910. Železnice je dodnes využívána jako významné spojení mezi městy, které denně zajišťuje 700 tisíců lidem spojení do práce, ale i za kulturou.
Nezbytná je i letecká doprava a její Záhřebské mezinárodní letiště, které naleznete poblíž města Velika Gorica – deset kilometrů jižně od Záhřebu. Ročně jej využije okolo dvou milionů cestujících.
Přátelská města, která Záhřebu pomáhají
Záhřeb spolupracuje S Itálií, Maďarskem, Argentinou, Japonskem, Portugalskem, se Spojeným královstvím, Slovinskem, Německem, Ruskem, Pensylvánií, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou, Čínskou lidovou republikou, Norskem a Rakouskem.
